Menší zla

3. února 2013 v 15:35 | Weiler |  Random rant
Když mě něco sere, není to zrovna ideální stav bytí, ale ještě horší je to ve chvílích, kdy mě serou i alternativy. Nestává se to přitom zřídka, jak by se snad mohlo zdát - přece když se mi něco nelíbí a je mi nabídnuto něco jiného, dejme tomu protikladného, lze přece předpokládat, že vlastnosti opačné k těm, co mě serou, budou přijatelné. Jenže chyba lávky. Může se mi nelíbit, že je můj kámoš hrozně nemluvný, ale ukecaný vás taky po chvíli začnou nudit. Jen prostě v opačnym slova smyslu. Co zbejvá? Od základu obě možnosti ignorovat, i když je to občas složitý.
Přímá volba prezidenta byl hloupej nápad od samýho začátku, jen "marketingovej" tah vlády dávající iluzi větší kontroly lidu nad chodem státu. Náš prezident má ve skutečnosti velmi málo moci (pokud mu zrovna necvakne a jednou za deset let nevyhlásí amnestii) a proto mě hrozně bavily předražený kampaně, sáhodlouhý debaty v televizích a samozřejmě předvolební průzkumy, který se ukázaly bejt pěkně vedle. Jak nás všichni kandidáti přesvědčovali, že na naší volbě strašně záleží a jak na ní taky velkýmu procentu populace záleželo a jak trochu menšímu, ale pořád ještě dost velkýmu procentu populace nový prezident leží v žaludku. Asi jak si lidi uvědomili, že prezident má hlavně reprezentovat.
Sociální sítě jsou v obdobích, jako je tohle, teror. Čtvrtina lidí se stává vokálním zástupcem jedný strany, čtvrtina strany druhý, ze čtvrtiny se po stovkách statusů o vlastních trapasech, jídle a odkazech na oblíbený písničky vyklube banda expertů na politickou situaci, ohání se výrazivem, který si museli předem vygooglit a hrozně rádi najednou probíraj, jaký to tu bylo před X lety, Y lety, za totáče a první republiky a že tenhle tehdy udělal tohle a ten druhej neudělal tamto a proto jsou jako novej prezident naprosto nevhodný. Poslední čtvrtina, do který patřim i já, se z důvodu vlastních k volbám nevyjadřuje. Já nic nepsal, protože mě to výrazně nezajímalo. Prvního kola jsem se zúčastnil, ale to spíš tak z protestu, protože ze všech těch nevhodnejch kandidátů na post prezidenta České republiky mi můj kandidát přišel, jako že by změnil aspoň něco, byť jen na moment. Finále mi bylo ukradený, a i když nejsem ze Zemana dvakrát odvařenej, ze Schwarzenberga bych nebyl asi úplně stejně, byť se mnohým mým vrstevníkům zdá přijatelnější. Ale já už jsem prostě unavenej pořád volit menší zlo. Protože pořád je to zlo.
Je sice pravda, že Miloš je podrazáckej levičák, kterej zkresluje údaje a grácie má asi jako pytel košťat padající ze schodů, no Karel se na druhou stranu do podvědomí zapsal jako top-nula-devíťák s modrou krví a v pekelný křeči působit cool. Je to jenom další politik a ještě k tomu pěkně pravicově zaměřenej a já se furt nestačim divit. Přímá volba nám konečně dává možnost zvolit si prezidenta všech, bez poskvrn a bez jasnýho zaměření na jednu či druhou stranu a ve finále se stejně člověk rozhoduje mezi socialistickym prasetem a imperialistickym zbohatlíkem. Zastaralej systém a člověk pak stejně nadává nad výsledkem. Zas to naráží na tu pravdu starou fousatou, že lidi nevědí, co chtějí.
Ani jsem se nad timhle článkem nechtěl tolik rozohnit, je mi to vlastně docela šumák. Jasně, že by to chtělo změnu, ale jedna volba prezidenta, to zkrátka neni vončo. Přijde mi jen docela vtipný, jak se lidi vždycky na měsíc dokážou zajímat o to, co se kolem děje, aby je z rozjímání o konci světa vytrhla volba hlavy státu, a když je po ní, jdou se smát Katce, že zapomněla na okurku…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama