Panelák

25. února 2013 v 15:26 | Weiler |  Random rant
Za celej svůj život jsem nebydlel jinde, než v paneláku, takže si neumim představit problémy lidí vlastnící vilu s bazénem, kulečníkovym stolem a helipadem. Předpokládám, že i tam na zahradě roste tráva a plevel, v garáži dojde místo na pátý Maserati a občas vypadnou pojistky, protože síť nezvládne zásobovat celej podzemní noční klub. Ale to jsou všechno problémy, na který jde vždycky naházet peníze a ony zmizej. A díky tomu, že celej život žiju v panelácích, přenášim si tohle řešení problémů i na lidi s vlastnim domkem, i když v realitě to asi taky není tak růžový. V paneláku nicméně existujou problémy, který oprava nebo údržba nevyřeší.
Zrovna dneska ségře nedal spát nějakej rozmilej soused, co se zjevně po ránu rozhod vyvrtat si do zdi pointilistickou repliku van Goghovy Hvězdné noci. Ačkoli jsem si po probuzení sednul do obýváku a trávil těch pár minut, co jsem byl zatím vzhůru, v zamyšleném tichu, vrtačku jsem naštěstí nepostřehl… do doby, než mě na ni sestra upozornila. Od té chvíle jsem nebyl schopen vnímat nic jiného, než naléhavou morseovku sousedovy vrtačky. Ráno vás vzbudí, přes den otravuje, v paneláku máte totiž zeď společnou vždycky s nejmíň sedmi sousedama. A společný stropy a podlahy, takže to nejsou jenom rekonstrukce, ale i domácí koncerty, hádky, šukačky ve vaně a nácviky na soutěž ve stepu.
Abych byl fér, pro toho člověka s vrtačkou to taky neni jednoduchý. Když si ve vlastním domě chcete rozšířit pokoj, nikdo vám nebrání vzít si perlík a udělat do stěn pár děr, aby vám ten novej pěknej železniční model vedl skrz koupelnu až na půdu. V paneláku se musíte pomalu zeptat, jestli si můžete šoupnout ledničku, to kvůli požárním směrnicím a podobně. Veškerý práce se musej nahlásit, protože budete dělat celý dny kravál, na chodbách čurbes a občas omylem zrušíte sousedovi elektriku. To abyste do každýho rozpočtu plánovanejch úprav započetli bonboniéry a pugéty na omluvy.
Nehody jsou taky vždycky velká bžunda. To se jednou vrátíte večer domů, připraveni se natáhnout v obýváku a pustit si film, ale místo toho vytíráte podlahu v předsíni, protože soused zapomněl, že si napouští vanu. Komplet mokrý stropy ve třech místnostech, dlaždičky bílý od rozpuštěný omítky, lustr plnej vody, a soused ani neví, že vám z bytu dělá aquapark. Zvoníte na něj jako blázni a on reaguje až na popátý, protože je stejně jako každej druhej v baráku zvyklej, že mu u dveří neohlášeně zvoněj leda brigádníci od kabelovky a svědkové Jehovovi.
Snad v důsledku toho všeho jsou lidi v paneláku pak příjemný jak mokrý prostěradlo a soužití s nima je další křest ohněm. Bába ze čtvrtýho si pořád na někoho stěžuje, cikán z přízemí do baráku vodí partu kamarádů, který hulej ve výtahu a občas označkujou svoje nový teritorium fixem, některý lidi už ani nevědí, jestli zdravit, nebo ne, páč když pozdraví, nedočkaj se odpovědi, zato když se rozhodnou mlčet, hned si pán začne brblat pod vousy o nevychovanosti dnešní mládeže.
Takže když přijedu pozdě večer a už nemám na tom našem pidi parkovišti kde zaparkovat, to už je jen třešnička na tom nechutným dortu jménem panelák.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama