Mantra nevědění

17. května 2015 v 9:00 | Weiler |  Téma týdne
Dlouho jsem si myslel, že moje nenávist k bulvárům a senzacechtivejm pseudonovinářům je jen jednou z variant mý nenávisti vůči záměrný lidský ignoranci. Totiž blbosti, která si v blbosti rochní. Dávno jsem totiž pochopil, že bulvár zůstane bulvárem, dokud bude mít publikum. Všemožný Blesky a Aha! přitom ale přece kupujou jen omezenci, na Prásk lezou jen ubožáci a Novu sledujou jen vymaštěný fotrové a k smrti unuděný báby, že jo. Jedna věc ale nikdy neseděla - proč je třeba taková Nova nejsledovanější stanicí u nás. Znamená to, že jsme národ debilů? Až nedávno jsem si uvědomil, že je to zřejmě naopak. Že naše touha po bulvárech nepramení z lidský ignorace, ale z vlastnosti přesně opačný - touhy vědět. Vědět vše a o všem. Přijde mi teda ironický, že ta samá věc, co nás posouvá dál, z nás zároveň dokáže dělat imbecily.
Mýmu prozření vlastně napomohla jedna nenápadná situace. Jak mnozí snad víte, na facebooku je jistá zeď, na který se vám pravidelně zobrazujou ty údajně nejdůležitější příspěvky. Ačkoli má taková zeď už takhle svůj filtrovací mechanismus, ten se řídí podle jistejch algoritmů, takže se nevyhnutelně setkáváte s příspěvky i od lidí, s kterýma se normálně skoro nebavíte, znáte se jen od vidění, jednou po kalbě jste se přidali na FB do přátel. Tlak, kterýmu já pravidelně podléhám, je si je tam prostě přidat, když mě o to přes ten facebook požádaj. Já vim, že se tam nikdy bavit nebudeme, oni asi taky, ale přece jenom si říkám, že už poslání žádosti je určitá iniciativa z jejich strany, kterou nechci podkopávat svym pesimismem. Jenže to ve většině případů dopadne úplně stejně - pošlou žádost, neřeknou ani bů, mě začnou srát jejich příspěvky na mý zdi a přestanu je sledovat.
V tu chvíli se stanou přízrakem mýho friendlistu. Člověk, kterej existuje jen jako jméno na dlouhym seznamu, z něhož bezpečně znám zhruba 20 položek. Jestli si mě z přátel některej z nich vyhodí, ani to nezaregistruju. Tim, že jsem si zrušil sledování příspěvků u drtivý většiny uživatelů, stali se pro mě na síti úplně neviditelní. Je to skvělej život, řeknu vám - žádný xenofobní příspěvky, co by mě nasraly, žádný politický debaty ani zbytečný fotky jídla nebo mimin, selfíčka, žblebty vo ničem. Všechno to pořád existuje, ale já to nevidim.
Tahle spektrální existence příspěvků mi byla připomenuta, když se ségra celá lítá podivovala nad příspěvkem jednoho člověka, kterýho máme v přátelích oba. Stěžoval si na vlaječky na autech v době mistrovství, jistě námět, kterej by vydal na článek sám o sobě. Ale teď mě zajímá jiná věc: ségru ten příspěvek celkem rozlítil. Nechci říct, že ji naštval, ani že by jí výrazně ležel v žaludku. Ale vyvolal reakci, která jí zjevně nebyla zrovna příjemná. A to jen proto, že se dozvěděla něco, co vůbec nepotřebovala vědět.
Všechny ty sociální sítě dokonale vykreslujou tu naší chorobnou touhu furt něco o těch druhejch vědět. Jsme přirozený voyeuři. A je to tak, ne, že ne. Jen si řekněte, kolik z nás by řeklo ne na otázku: "Chceš slyšet tajemství?" Kudos těm, kdo mají tu vůli vždycky říct ne. Žít na sítích přitom ale ani není zásah do soukromí, protože všechno si tam přece lidi dávaj dobrovolně, že jo? Nebo se něčim takovym jenom utěšujem, když si prohlížíme internetový kroniky lidskejch životů. Pak se stává, že učitelky jsou vyhozený z práce za fotky, který si daly na Instagram.
Když se na něčím profilu objeví něco, co nezkousnem, může za to fakt ten, co to tam dal? Nebo si za to můžem sami, protože ho sledujem, odebíráme, máme kradmou touhu vědět o něm všechno možný. Stejně tak to zkrátka chodí s těma bulvárama. Stalkujeme celebrity jak nějaký úchylové. A přináší nám to nespokojenost pramenící z přílišné informovanosti. Můj návrh je prostej a nese se v duchu dnešního tématu. Vymyslel jsem mantru: "Nepotřebuju to vědět, tudíž to nechci vědět." Zkuste si ji zopakovat pokaždý, když vám někdo řekne: "Viděl jsi, co zas ta Kardashianka vyvedla?" Zkuste si ji říct, když budete chtít někoho soudit za fotky daný na facebooku. Nezaručim, že vám to přinese mír duše. Ale zaručim, že na sociálních sítích tenhle mír rozhodně nenajdete.
 


Komentáře

1 Zita Zita | Web | 17. května 2015 v 9:25 | Reagovat

Já jsem asi už jedna z mála, co účet na facebooku nemá. Kdysi jsem se kvůli neteři zaregistrovala, abych viděla její rodinku, když se vrátili z Ameriky, potom mi dalo strašnou práci ten účet zrušit.

Blesk, ani Aha a pod. plátky nekupuju, občas kliknu na internetový bulvár, ale každý den je nehltám a životy celebrit,jako, že komu vykoukla bradavka, kdo si zase neuhlídal rozkrok, kdo přebral alkohol, či kdo s kým byl zase někomu nevěrný mě vůbec neberou. To spíš jsem nakoukla, proto, že je tam občas bývají i politicky zaměřený článek.

No a stím tajemstvím - asi kdyby se mě někdo zeptal, možná bych neodolala, ale fakt nevím, to je teď jen pouhá spekulace, protže se mi to nikdy nestalo. :D

Ale souhlasím, asi jsme jak to tak vypadá národ imbecilů. :D

2 chlapbloguje chlapbloguje | Web | 17. května 2015 v 10:54 | Reagovat

Já si myslím, že jedním z důvodů, proč lidé sledují bulvár je ten, že se naopak chtějí pobavit. Někdo ta videa stříhá a následně upravuje. Já obecně TV nesleduji a bulvární časopisy nekupuji. Dnes je v TV beztak jen velká Halina.
O sociálních sítích se bavit raději nebudu. Kapacita komentáře není dostatečně velká, abych se rozvášnil. Pěkný článek.

3 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 17. května 2015 v 13:08 | Reagovat

Jo, tohle docela funguje. Dělám to už dlouho a tak nějak... mám svědomí čistý. Když na mě náhodou někdo vyjede s tím, že mi pošle odkaz/video/článek s nějakou ptákovinou, nemám nejmenší problém mu říct, ať mi to neposílá, že to vidět nechci, nebo to prostě neotevřít. Když něco opravdu vědět nepotřebuju, tak se na to nedívám, to už praktikuju dlouho. Neznamená to, že nesleduju ptákoviny nebo si neprohlížím nic, co mi k ničemu není, ale aspoň to spadá do věci, co mě baví. Takže prakticky nemám páru o tom, co se kolem děje, ale protože mě to nezajímá, tak mi to nevadí. A s tím tajemstvím... bych asi odolala. MOžná je to tím, že jsem prostě ignorant a nijak se nevžívám do ostatních a nestarám o ostatní natolik, abych musela znát jejich tajemství, ale zato bych neměla problém říct ne :D

4 Miloš Miloš | Web | 17. května 2015 v 15:35 | Reagovat

A není lepší ten Facebook vůbec nemít?

5 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 18. května 2015 v 15:22 | Reagovat

No, sociální sítě jsou dle mého jenom nástroj ke komunikaci, ale když se nad tím tak zamyslím, kdyby každý tam jenom chatoval s těmi na druhé straně kabelu a nic nesdílel, možná bychom neměli tu potřebu tam být tak často a stalkovat něčí příspěvky...

6 userka userka | E-mail | Web | 18. května 2015 v 17:48 | Reagovat

Ještě že jsem si ve výběru na téma týdne všimla, že máš novej článek. A dobrej, líbí se mi, jak dokážeš udržet nit, hodně dobře plynule se to čte ;) Hele, sakra, ať ségra vypne FB a učí se! :D Já jsem si udělala nějakej seznam stránek, který jediný se mi zobrazujou, takže jsem spokojená. Lidi rovnou odendavám z přátel. Přijde mi dost trapný nechat si je tam, ale zablokovat jejich příspěvky. Trochu divný, ne? Jednou, když jsem přátele takhle promazávala, jsem těm konkrétním lidem napsala i důvody. No, moc se jim to nelíbilo :D Nakonec jsem nikoho mazat nemusela, odendali si mě sami :D

7 Weiler Weiler | Web | 19. května 2015 v 11:47 | Reagovat

[4]: Tak to určitě. Ale je překvapivě složitý jednou ho mít a pak ho zrušit.
[5]: To ovšem dobře demonstruje sláva a pád ICQ.
[6]: Za kompliment děkuju :) Hele, když ona existuje možnost, že se s nima budu potkávat i mimo síť. V tu chvíli by mi bylo trapnější si je z přátel odebrat. Lidi to berou moc vážně. Mám za to, že pokud na facebooku nebudeme přátelé, budou to považovat automaticky za nepřátelství. Obávám se, že vysvětlit jim, že to tak není, že jsou mi jen lhostejní, by situaci nepomohlo :D

8 userka userka | E-mail | Web | 24. května 2015 v 21:07 | Reagovat

[7]: :D a když se s nima potkáváš, tak si máte co říct? To jsou zvláštní lidi :)

9 Weiler Weiler | Web | 25. května 2015 v 0:00 | Reagovat

[8]: Au contraire. Tohle je přesně chování, který chápu - bavit se s lidma výhradně v situaci, kdy se s nima nacházim ve stejný místnosti a okolnosti nás jaksi donutí. Rozdíl mezi mnou a jima je v tom, kdo pošle žádost o přátelství první.

10 jursky-svet jursky-svet | Web | 30. června 2015 v 18:25 | Reagovat

To bylo teda prozdření a je to tak hruboký zamyšlení do vnitra ceýho lidstva - síla! Jinak taky nemám rád Novu. Podívej se někdy na seriál "Sci-fi vizionáři" dávají to na Prima ZOOM jsou tam lidi kteří mají podobně dobré myšlení.

11 stuprum stuprum | Web | 5. července 2015 v 16:18 | Reagovat

Čtu Blesky, abych byl v obraze, s kým si udělala Ornella děcko. Sleduju Novu, protože pouštějí Policejní akademii. :)

12 Steeve X Steeve X | E-mail | Web | 12. července 2015 v 9:23 | Reagovat

Ahoj! Nevím, jak to děláš, ale už zase se ti podařilo vyhrát soutěž Článek měsíce na blogu TT. Pokud máš zájem o ikonku, zašli e-mail, na který ji chceš obdržet :)

13 Kosma Kosma | Web | 19. srpna 2015 v 14:34 | Reagovat

Tak tomu tlaku já prostě nepodléhám: žádosti o přátelství lidí, co si s nima nemám co říct, ignoruju. Čas od času promažu lidi, co jsou na FB naprosto neaktivní. Jako lidi, co mají třeba 500 a víc přátel na FB jsou mi podezřelí a říkám si, jestli nemají nějakej komlex.
Fotky děcek občas postnu, ale jen do speciálně vytvořené podskupiny lidí, co vím, že o to mají zájem.
K bulváru: kámoška je vědec, fakt chytrá ženská a co myslíš? Když po hodinách soustředění potřebuje vypnout a vyčistit si hlavu, dá půlhodinu na Blesku a hlava je odpočinutá a zase schopná myslet. A nestydí se za to! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama